Tisková konference a tisková zpráva mají mnoho společného. Obě jsou určeny pro média, měly by se dít – v případě tiskové zprávy psát – ve chvíli, kdy se děje nebo očekává něco opravdu důležitého, výjimečného, zahajuje se nebo končí nějaký velký projekt, předává se ocenění a tak dále. Zkrátka když se děje něco nevšedního, co stojí za zmínku.
Zatímco tiskovou zprávu můžete napsat a rozposlat do všech světových stran, u tiskové konference je důležitá osobní účast stěžejních aktérů události.
Jen si představte křest knihy bez autora. To by asi nešlo, ne?
Na tiskové konferenci k zahájení festivalu by měl být jeho ředitel nebo aspoň jeho zástupce, na TK k zahájení stavby nové nemocnice by měl být ministr zdravotnictví (…)
Zatímco psaná média si vyjádření mohou nějak sehnat dodatečně, zpravodajci z televize a rádia musí materiál nabrat na místě. Právě k tomu a k dotazům na dodatečné informace slouží tiskové konference.
Mimochodem, říká vám něco pojem Holubí letka? Tenhle termín vznikl díky jistému Miroslavu Holubovi, novináři, který chodil na tiskové konference i poté, co jeho vlastní časopis zkrachoval. Na tiskových konferencích pak bral útokem raut. Časem přibral i další kamarády z řad bývalých novinářů a postupně se stali postrachem všech pořadatelů tiskovek, protože zprávu nikterak nešířili, zato spásli veškeré občerstvení. Otázku jsem nedávno zahlédla v AZ-kvízu. Tak kdybyste se někdy náhodou i vy ocitli v “horkém křesle” před Alešem Zbořilem, budete vědět, co a jak.